Sorry, přeskočil sem 8smou otázku (cla…) nechci to kvůli tomu točit znova :/

1) Charakterizujte předmět ekonomie. Teorie potřeb a jejich uspokojování. Zákon ekonomické vzácnosti. Základní ekonomické systémy, Výroba a výrobní faktory (práce, půda a přírodní zdroje, kapitál, informace, technologie). Hranice produkčních možností (nakreslit schéma a vysvětlit).

Ekonomie, jakožto věda, se zabývá společenskou realitou zvanou ekonomika.
Potřeba je, když je nedostatek něčeho. Uspokojujeme pomocí statků a služeb tím, že je spotřebováváme. Potřeby jsou hmotné a nehmotné, zbytné a nezbytné.
Pro zákon vzácnosti se bere v úvahu věci, které nemůžeme mít kdykoli v jakémkoli množství, takže volný čas a přírodní suroviny. Mezi základní ekonomické systémy patří systém Zvykový, Příkazový a Tržní. Zvykový je nejstarší (v čele náčelník), Příkazový je řízen politickou špičkou a Tržní systém podporuje soukromé vlastnictví.

2) Tržní ekonomický systém. Tržní mechanismus. Druhy trhů podle územního a komoditního členění. Nabídka (individuální, dílčí a agregátní), křivka nabídky, faktory ovlivňující nabídku. Poptávka (individuální, dílčí a agregátní), křivka nabídky, faktory ovlivňující poptávku. Tržní rovnováha (vysvětlit a graficky znázornit). Dokonalá a nedokonalá konkurence. Protimonopolní zákony, funkce Úřadu pro hospodářskou soutěž.

V tržním ekonomickým systému rozhoduje sám podnikatel > je to historicky nejúspěšnější. Je tam soukromé vlastnictví a tedy individuální zodpovědnost.
Tržní mechanismus je automatické vyrovnávání nabídky a poptávky.
Trh podle územního hlediska se dělí na místní, národní, světový, oblastní a nadnárodní. Komoditní trh patří taky rovněž pod finanční trh. Obchoduje se zde s mědí, ropou, kakaem a obilím. Nabídka vyjadřuje množství jednotlivých druhů zboží, které jsou prodávající při dané ceně ochotni vyrobit a prodávat a kupující jsou ochotni si toto zboží za dané ceny koupit. Nabídka se dělí na Agregátní, Dílčí a Individuální. Zákon nabídky > s rostoucí cenou roste nabídka zboží na daném trhu. Faktory ovlivňující nabídku jsou cena, kvalita, ekonomická situace státu, konkurence. Poptávka se dělí stejně jako nabídka > Je to množství zboží, které jsou kupující ochotni koupit za určitou cenu. Tržní rovnováha je v místě, kde se protíná poptávka s nabídkou v grafu. Při změně ceny vzniká přebytek nebo nedostatek > tržní nerovnováha. Nedokonalá konkurence je stav na trhu, kdy jsou si třeba výrobky konkurence podobné k nerozeznání kvality, velký počet výrobců na trhu a nebo mají kompletní informace o výrobku konkurence.
Dokonalá konkurence > Firmy Maximalizují zisk, spotřebitelé zase maximaližují užitek. Zákon o ochraně hospodářské soutěže je protimonopolní zákon. Je zakázáno podplácení, porušení obchodního tajemství, klamavá reklama…

3) Majetková a kapitálová výstavba podniku. Dlouhodobý majetek, jeho dělení, pořizování, oceňování a vyřazování, odpisy. Oběžný majetek, jeho řízení a krytí. Zásoby, řízení zásob, obrátka zásob. Kapitálové vybavení podniku (vlastní a cizí kapitál).

Majetek je souhrn všech věcí, peněz a jiných majetkových hodnot (pohledávek) které slouží k jeho podnikání. Dělí se na dlouhodobý majetek (stálý, fixční, po dobu déle než 1 rok a cena větší než 40 000,-) Dlouhodobý hmotný majetek (postupně se opotřebovává, taky nad 40 000,-, postupně se opotřebovává, např. budovy stavby stroje) a nakonec Dlouhodobý nehmotný majetek (nad 60 000,- např. license, software…)
Potom tam máme oběžný majetek (obíhání > peníze, pohledávny, oběžné prostředky)
Likvidita > někdy potřebná pro zaplacení závazků (rychlá přeměna na peněžní prostředky)
Majetková struktura je tu proto, aby byla zajištěna optimální struktura veškerého majetku (aktiv)

4) Hospodaření podniku. Náklady a jejich členění, členění výnosů, zisk jako podnět k podnikání, možnosti jeho zvyšování. Ceny a cenová politika. Metody stanovení ceny (na základě nákladů, konkurence, podle hodnoty vnímané zákazníkem). Podnikatelské riziko a jeho příčiny. Pojišťovnictví, činnosti pojišťoven, druhy pojištění.

Výnosy členíme na Provozní (činnost podniku), Finanční (prodej cenných papírů) a Mimořádné (Mimořádně, prodej použitých strojů)
Zvyšování výnosu jde například zvýšením ceny za výrobek. Tržba je peněžní částka, kterou prodejce získal prodejem zboží poskytováním služeb v daném účetním období. Tržby tvoří například prodané zásoby materiálu, prodané patenty a license, prodej nepotřebných strojů. Tržby > hlavní složka Výnosů.
Hospodářský výsledek je rozdíl mezi náklady a výnosy. Zisk je motiv podnikání. Zisk odráží míru vloženého kapitálu a stupeň hospodaření. Zisk je využíván jako zdroj financování.

5) Národní hospodářství, struktura, výkony, ukazatele, HDP, ČDP, HNP. Hospodářský růst, hospodářský cyklus, fáze hospodářského cyklu (nakreslete graf a vysvětlete příčiny hospodářského cyklu).

Národní hospodářství je souhrn hosp. činností na území daného státu (stát, podniky, domácnosti) V čele NH stojí doprava, zdravotnictví, školství, průmysl a obchod… Obchod dělíme na vnitřní a zahraniční (export, import) Sektory Národního hospodářství jsou:
Primární – zahrnuje prvovýrobu (získávání surovin z přírody ) těžba,energetika,zemědělství
Sekundární –zpracovatelský průmysl a stavebnictví (textil, elektro)
Terciální –poskytování služeb (banky, obchod, doprava)
Kvadrální – sektor vědy a výzkumu pro podporu sekundárního sektoru
[zjistit příčiny Hospodářského cyklu, Hosp. Růst a fáze (graf)]

6) Peníze, vývoj, formy a fuknce peněz. Inflace, měření inflace, podstata a formy inflace (mírná, pádivá, hyperinflace), Příčiny a důsledky inflace. Nezaměstnanost, typy nezaměstnanosti (frikční, struktální, cyklická, nedobrovolná).

Peníze jsou univerzální druh zboží, jejimž prostřednictvím můžeme vyjádřit hodnotu ostatního zboží. Peníze se musí snadno dělit, snadno přenášet, bejt rozeznatelné a trvanlivé. Formy peněz jsou Hotovostní: Bankovky a mince (vydává ČNB) Používají se ochranné prvky (vodoznak, magnetický proužek, skrytý obrazec viditelný proti světlu) Inflace je projev ekonomické nerovnováhy (stoupají ceny) > opakem je dezinflace. Inflace je Mírná (lidé důvěřují penězům, cena stoupne max o 10%), Pádivá (Peníze ztrácejí hodnotu) a Hyperinflace (totální rozpad peněžní soustavy). Příčinou inflace jsou technologické změny, změny v měnovém kurzu, změny cen energie, růst míry zdanění, růst cen služeb u ostatních výrobních faktorů. Jako důsledky inflace jsou pokles kupní síly peněz, růst sociálních nepokojů. Nezaměstnanost je Frikční, Cyklická a Strukturální. A potom také dobrovolná

7) Hospodářská politika státu, subjekty hospodářské politiky jejich funkce. Nástroje hospodářské politiky (politika fiskální, monetární, důchodová a cenová, zahraničně obchodní). Státní rozpočet, příjmy a výdaje státu.

Hospodářská politika je souhrn cílů, nástrojů a rozhodovacích procesů v jednotlivých oblastech ekonomické reality. Nástrojem hosp. politiky je politika fiskální (rozpočtová) > je v rukou vlády. Rozpočet je schvalován ve formě zákona a musí být schválen parlamentem. Monetární politika > jejím základním cílem je hlídání a aktivní ovlivňování míry znehodnocení peněz – inflace. Také stanoví podmínky úvěrování. Monetární politika může být expanzivní (Zvyšování nabídky peněz v ekonomice) nebo Restriktivní (snižování…)
Důchodová a cenová politika je zaměřena na mzdy a zisk, zaměřuje se na stabilizace cenové hladiny a snaží se snižovat inflaci. Zahraničné obchodní politika > její úspěšnost se projeví v platební bilanci země (politika, kdy zasahujeme do vnějších ekonomických vztahů) Účet státního rozpočtu schvaluje ČNB
Příjmy státu jsou různé daně, evropské fondy, sociální pijištění, DPH…
Stát má také ale výdaje (Dávky soc. zabezpečení, stavení spoření, dávky, zahraniční pomoc, armáda, platy ve veřejném sektoru)

8) Zahraniční obchod a jeho význam, základní formy zahraničního obchodu (export, import, reexport). Platební podmínky v zahraničním obchodě. Etapy řešení dovozních a vývozních obchodních operací. Clo a celní politika státu, význam cel, celní území, celní pohraniční pásmo, svobodné celní pásmo.

Význam zahraničního obchodu je jasný (ekonomický, politický, nové pracovní příležitosti, rozšíření sortimentu …) Jeho formy jsou Import, Export a Reexport. Obsah platební podmínky je doba splatnosti, kdo komu platí, jměna ve které se bude platit, místo splacení a způsob. U Dovozních a Vývozních operací se řeší příprava a realizace (něco jako hledání a placení/obdržení platby)
Clo (stát zajišťuje kontrolu a evidenci, je to jako přirážka k ceně) Celní území je území ČR včetně nitrozemských vod a vzdušného prostoru. Celní pohraniční pásmo je 25 km od státních hranic do vnitrozemí a prostor 25 km kolem letišť. Svobodné celní pásmo je osvobozeno od daní (mohou je používat české a zahraniční společnosti)

9) Bankovní systém ČR, centrální banka (ČNB) její úkoly a nástroje, obchodní – komerční banky jejich funkce. Úvěrová politika, druhy úvěrů. Finanční trhy – peněžní a kapitálový trh. Burzy a burzovní obchody.

Dvouúrovňový bankovní systém, Centrální banka ČNB > Státní instituce, a za druhé Obchodní banky > Podnikatelský subjekt. ČNB sídlí v praze a nejvyšším řídícím orgánem je bankovní rada ČNB v čele s guvernérem. Úkoly ČNB jsou dohlížet na činnosti obchodních bank, vedení účtů státního rozpočtu, určování a prosazování měnové politiky a obchoduje s cennými papíry. Jejími nástrojemi jsou sazby, pravidla likvidity a operace na volném trhu. Funkce obchodních bank jsou provádění platebních styků, poskytují úvěry a přijímají vklady. Úvěrová politika se řídí úvěrovou sazbou (návratnost, výnosnost) Druhy úvěrů jsou krátkodobé do jednoho roku a dlouhodobé až do 10 let (hypotéky). Finanční trh > místo kde se obchoduje s penězi (spořitelny, banky, domácnosti…) Finančí trh rozdělujeme na Kapitálový (dlouhodobý kapitál) a Peněžní (krátkodobý kapitál). Burza je místem, kde můžete prostřednictvím některého z členů
burzy koupit nebo prodat jednotlivé investiční nástroje (cenné
papíry, investiční certifikáty, warranty, futures a další).
Burza je součástí kapitálového trhu. Emitenti chtějí získat finanční prostředky pro rozvoj svého podnikání
Investoři hledají možnost, jak zhodnotit své volné finanční prostředky.

10) Evropská unie (historie a současnost), cíle a uplatňované principy. Orgány EU. Evropská měnová unie. Hlavní mezinárodní finanční instituce, jejich hlavní cíle a význam (MMF, Světová banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj).

Evropská unie (EU) je politická a ekonomická unie, kterou od posledního
rozšíření v roce 2007 tvoří 27 evropských států s 503,7 miliony obyvatel (přibližně 7,3 % světové populace).
EU vznikla v roce 1993 na základě Smlouvy o Evropské unii. Jejím cílem je vytvoření společného trhu a hospodářské měnové unie. Jejími orgány jsou Evropský Parlament, Evropská Komise, Rada Evropské Unie, Evropský soudní dvůr, Evropský Účetní Dvůr. Evropské měnové unie jsou všechny země EU (centrální banky spolupracují v evropském systému centrálních bank > je zajištěn volný pohyb kapitálu mezi nimi)