Rodinné právo – vznik a zánik manželství
Rodičovská zodpovědnost
Vyživovací povinnost
Náhradní rodinná péče

Rodinné právo lze vymezit jako soubor právních norem upravujících osobní a majetkové vztahy mezi členy rodiny. Pojem rodina je v právních předpisech jen zřídkakdy definován, v českých tomu tak není nikde. Základním pramenem českého rodinného práva je zákon o rodině, ovšem v přijaté rekodifikaci soukromého práva jsou normy rodinného práva obsaženy přímo v novém občanském zákoníku.

Vznik a zánik [ MANŽELSTVÍ ]

Manželství je trvalé společenství ženy a muže založené zákonným způsobem, jehož hlavním cílem je založení rodiny a řádná výchova dětí. Uzavírá se svobodným a úplným souhlasným prohlášením muže a ženy, že spolu vstupují do manželství učiněným před matričním úřadem. Prohlášení se děje veřejně, slavnostní formou za účasti dvou svědků. Před uzavřením manželství musí být partneři obeznámeni se svým zdravotním stavem, dohodnuti o uspořádaní bydlení a hmotného zajištění a také jaké budou používat příjmení.

Manželství se uzavírá sňatkem, a to buď občanským před starostou, místostarostou nebo pověřeným členem zastupitelstva obce, nebo církevní před registrovanou církví. V cizině lze sňatek uzavřít před českým zastupitelským orgánem.

Oba manželé mají stejná práva a povinnosti. Jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, pomáhat si, společně pečovat o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí. O záležitostech rodiny rozhodují společně. Pečují společně o dítě, mají vyživovací povinnost. Poskytování peněžních prostředků na náklady domácnosti může být vyváženo osobní péčí o dítě nebo domácnost. Manželé se mohou v běžných záležitostech vzájemně zastupovat. Majetkové vztahy řeší občanský zákoník (Společné jmění manželů).

Manželství zaniká smrtí, prohlášením za mrtvého nebo rozvodem.

Rodičovská zodpovědnost / Vyživovací zodpovědnost:

Tak tady toho bude trochu víc, abyste se do tématu vcítili a zarylo se vám do hlav. Garantuju, že si tohle celý přečteš a něco z toho (aspoň to podstatný) se tiv hlavě usadí a u maturit to pak nebude problém vokecat

a) při péči o nezletilé dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj,

b) při zastupování nezletilého dítěte,

c) při správě jeho jmění.

Při výkonu práv a povinností uvedených v odstavci 1 jsou rodiče povinni důsledně chránit zájmy dítěte, řídit jeho jednání a vykonávat nad ním dohled odpovídající stupni jeho vývoje. Mají právo užít přiměřených výchovných prostředků tak, aby nebyla dotčena důstojnost dítěte a jakkoli ohroženo jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj.

Dítě, které je schopno s ohledem na stupeň svého vývoje vytvořit si vlastní názor a posoudit dosah opatření jeho se týkajících, má právo obdržet potřebné informace a svobodně se vyjadřovat ke všem rozhodnutím rodičů týkajících se podstatných záležitostí jeho osoby a být slyšeno v každém řízení, v němž se o takových záležitostech rozhoduje.

Dítě, které žije ve společné domácnosti s rodiči, je povinno podle svých schopností jim pomáhat. Je dále povinno přispívat i na úhradu společných potřeb rodiny, pokud má vlastní příjem, popřípadě majetek, kterého lze použít pro společné potřeby rodiny.

Rozhodující úlohu ve výchově dětí mají rodiče.

Rodiče mají být osobním životem a chováním příkladem svým dětem.

Na výchově dítěte se podílí i manžel, který není rodičem dítěte, za předpokladu, že s ním žije ve společné domácnosti.

Rodičovská zodpovědnost náleží oběma rodičům.

Jestliže jeden z rodičů nežije, není znám nebo nemá způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, náleží rodičovská zodpovědnost druhému rodiči. Totéž platí, je-li jeden z rodičů rodičovské zodpovědnosti zbaven a nebo je-li výkon jeho rodičovské zodpovědnosti pozastaven.

Soud může přiznat rodičovskou zodpovědnost ve vztahu k péči o dítě i nezletilému rodiči dítěte, který dosáhl věku šestnácti let, má-li potřebné předpoklady pro výkon práv a povinností z rodičovské zodpovědnosti vyplývajících.

Dítě je povinno své rodiče ctít a respektovat.

Rodiče zastupují dítě při právních úkonech, ke kterým není plně způsobilé

Náhradní rodinná péče:

Náhradní rodinná péče je poskytována dětem bez rodiny, nebo dětem, které nemohou být z různých důvodů vychovávány ve své vlastní rodině. Dává dětem možnost vyrůstat v přirozeném rodinném prostředí, které – na rozdíl od ústavní péče – má pozitivní vliv na jejich psychomotorický a psychický vývoj. Náhradní rodinná péče se v Česku uskutečňuje ve třech právních režimech: adopcí (tj. osvojením), pěstounskou péčí nebo poručnickou péčí. Umisťování dětí do náhradní rodinné péče je u nás možné teprve od roku 1963, kdy byl vydán zákon o rodině, která se tímto znovu uvedla na první místo mezi výchovnými institucemi. Dle zákona č. 94/1963 sb. za každé dítě zodpovídá jeho zákonný zástupce, kterým je zpravidla rodič. Pokud dítě nemá zákonného zástupce alespoň v jednom rodiči, ustanoví soud dítěti opatrovníka.