Akciová společnost – pojem a.s.
Založení a vznik společnosti,
Náležitosti zakladatelské smluvy – listiny, stanovy, druhy akcií, orgány společnosti, zrušení a likvidace společnosti

Pojem Akciová společnost

Akciová společnost je obchodní společnost, jejíž kapitál je rozdělen na stejné podíly, obchodovatelné akcie. Ty se kupují a prodávají na kapitálových trzích. Nákupem  akcie se každý může stát podílníkem akciové společnosti čili akcionářem, čímž získává část celkové hodnoty společnosti, právo na dividendy a hlas na valné hromadě  společnosti. Za ztráty společnosti ručí pouze svým podílem. Akciová společnost patří k nejrozšířenějším formám podnikání, a to jak v Česku, tak i v ostatních zemích s  liberálním („kapitalistickým“) hospodářstvím.

Založení a vznik společnosti

Společnost může být založena jedním zakladatelem či více zakladateli. Po provedení první valné hromady s volbou orgánů společnosti, po splacení emisního ážia a  vložení nepeněžitých vkladů všemi akcionáři může rejstříkový soud povolit zápis společnosti do obchodního rejstříku. Tím akciová společnost vznikne. Základní kapitál  společnosti musí tvořit minimálně 2 000 000 Kč, u společnosti s veřejnou nabídkou akcií pak 20 000 000 Kč. Nominální (emisní) hodnota vydaných akcií není stanovena,  většinou ale činí 1 000 Kč. Ve svých stanovách firma uvede předmět podnikání, výši základního kapitálu, splácení akcií atd.
Výhodou akciové společnosti je možná anonymita majitelů, protože vlastníci akcií se nezapisují do obchodního rejstříku. Další výhodou je velký počáteční kapitál, který  lze získat prodejem akcií.

Orgány společnosti

Valná hromada – je shromáždění všech akcionářů, nejvyšší orgán akciové společnosti. Ustavující valná hromada rozhodne o založení společnosti, další rozhodují pak  například o změnách stanov, volí orgány společnosti, schvalují rozdělení zisku a účetní závěrku. Každý z akcionářů zde má počet hlasů, dle počtu vlastněných akcií.
Představenstvo – je statutární orgán, který má za úkol řídit společnost v době mezi valnými hromadami, operativně rozhodovat a vést účetnictví. Obvykle je volí a  odvolává valná hromada. Představenstvo akciové společnosti musí mít nejméně 3 členy. Výjimkou je situace, kdy má společnost jen jednoho akcionáře, pak může mít  představenstvo i jednoho nebo dva členy. Je voleno na nejvýše 5 let.
Dozorčí rada – je orgán, jehož úkolem je dohlížet na působnost představenstva, má povoleno kontrolovat účetnictví i všechny další doklady společnosti. Její členy vždy  volí valná hromada. Pokud má společnost více než 50 zaměstnanců, pak 1/3 volí zaměstnanci a zbytek je ponechán k volbě valné hromadě. Dozorčí rada musí mít  nejméně 3 členy a počet členů musí být vždy dělitelný třemi. Je volena na nejvýše 5 let.

Zakladatelská smlouva

Zakladatelská smlouva se jako zvláštní druh společenské smlouvy omezuje pouze na založení akciové společnosti. U jiných forem obchodních společností není možno  jako zakladatelský dokument použít zakladatelskou smlouvu – u veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti i u společnosti s ručením omezeným se používá  společenská smlouva (je-li více zakladatelů).
Je-li akciová společnost zakládána jediným zakladatelem, použije se zakladatelské listiny (stejně jako u společnosti s ručením omezeným).

Náležitosti zakladatelské smlouvy

Firma, sídlo a předmět podnikání; navrhovaný základní kapitál, počet akcií a jejich jmenovitá hodnota, podoba; kolik akcií který zakladatel upisuje, za jaký emisní kurs, způsob a lhůta pro splacení emisního kursu a jakým vkladem bude emisní kurs splacen; je-li splácen emisní kurs nepeněžitým vkladem, tak jeho určení, způsob splacení; alespoň přibližná výše nákladů, které v souvislosti se založením společnosti vzniknou; určení správce vkladu; návrh stanov

Zakladatelská listina

Je-li akciová společnost zakládána jediným zakladatelem, použije se zakladatelské listiny (stejně jako u společnosti s ručením omezeným).

Náležitosti zakladatelské listiny

Firma, sídlo a předmět podnikání; navrhovaný základní kapitál, počet akcií a jejich jmenovitá hodnota, podoba; kolik akcií který zakladatel upisuje, za jaký emisní kurs, způsob a lhůta pro splacení emisního kursu a jakým vkladem bude emisní kurs splacen; je-li spláceno emisní kurs nepeněžitým vkladem, tak jeho určení, způsob splacení; alespoň přibližná výše nákladů, které v souvislosti se založením společnosti vzniknou; určení správce vkladu; návrh stanov

Stanovy

Stanovy jsou smlouvou, která se podobá společenské smlouvě u společnosti s ručením omezeným. Stanovy nabývají na významu po vzniku společnosti, neboť  upravují vztahy uvnitř společnosti (tuto funkci ve společnosti s ručením omezeným plní společenská smlouva, popř. zakladatelská listina, v případě akciové  společnosti se však zakladatelská smlouva, resp. zakladatelská listina omezuje pouze na samotné založení akciové společnosti, a roli společenské smlouvy, která  je v s. r. o., tak u akciové společnosti plní stanovy).

Náležitosti, které musí stanovy obsahovat, jsou vypočteny v ustanovení § 173 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.             Kromě toho však mohou být stanovami upraveny i další záležitosti společnosti.

Druhy akcií

Akcie mohou být dvojího druhu – zaknihované a listinné. Zaknihované akcie jsou pouhým záznamem o držení akcie v databázi Střediska cenných papírů (SCP).  Oproti tomu listinné akcie představují papírové listiny. Oba typy akcií v podstatě vyjadřují totéž (vlastnictví akcie), avšak různými způsoby.

Pro běžného člověka se zaknihované akcie jeví jako lepší, protože mohou být vystaveny jak na jméno, tak i na doručitele (čímž bude zajištěna anonymita vlastníka),  zatímco listinné akcie mohou být vystaveny pouze na jméno. Jejich součástí je totiž rubopis, kam původní majitel akcie musí uvést, kdy a komu akcii předal. U  zaknihovaných akcií představuje každý záznam jednu akcii. U listinných akcií mohou být vydány takzvané hromadné listiny, kde jedna listina představuje určitý počet  akcií (většinou 10, 20, 50 atd.).

Akcie se dále dělí podle skutečnosti, kdy a komu byly vydány, na akcie zakladatelské (vydané při založení společnosti), kmenové (s právem na dividendy a účast na  valné hromadě) a prioritní (s právem na dividendy a podíl při případné likvidaci podniku).

Zrušení a likvidace akciové společnosti

Důvody pro nucené rozhodnutí o ukončení jsou například tyto:
společnost již nemá žádná z oprávnění k podnikatelské činnosti
v uplynulých dvou letech se nekonala valná hromada nebo v uplynulém roce nebyly zvoleny orgány společnosti, kterým volební období vypršelo před více než jedním rokem

Pokud je společnost zrušena s likvidací, znamená to, že je nutné rozdělit likvidační zůstatek mezi akcionáře. Tak se může stát až poté, co jsou uspokojeni všichni věřitelé.

Důvody pro zrušení bez likvidace jsou tyto:
Fúze – dojde ke sloučení několika společností.
Převod jmění na akcionáře – pokud některý z akcionářů vlastní devadesát a více procent akcií, je možné na něj převést veškeré jmění společnosti. Ten pak musí finančně vypořádat zbytek akcionářů.
Rozdělení společnosti – společnost se rozdělí na několik jiných společností (a.s. nebo s r.o.).