Bradbury Raymond Douglas
Klasický sci-fi román amerického autora, který v něm nastavuje zrcadlo přetechnizované civilizaci moderního světa, patří k nejlepším dílům tohoto žánru.
Guy Montag žije obklopen civilizací tryskových aut, raketových letadel, mechanické hudby, ale také policejních helikoptér a mechanických „ohařů“, kteří svým chemickým čichem neomylně sledují stopu zločince, to jest každého, kdo překročí základní zákon – tedy ještě čte knihy a nemyslí tak, jak je předepsáno. Tohoto „zločinu“ se právě Montag dopustí. A o hrůzné štvanici, kterou na něho uspořádá policie v přímé televizní reportáži a o zániku onoho odlidštěného světa vypráví toto nejslavnější dílo klasika sci-fi.
STRUČNĚ O AUTOROVI:
Americký spisovatel Ray Bradbury se narodil v roce 1920. Psal hlavně povídky, ale tvořil i
romány, novely, básně či divadelní hry. Svou první povídku publikoval již v osmnácti letech.
BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:
Vydalo nakladatelství Baronet v Praze roku 2009. Z anglického originálu Fahrenheit 451
přeložili Jarmila Emmerová a Josef Škvorecký. Počet stran: 148. ISBN: 978-80-7384-278-9.
HLAVNÍ POSTAVY:
Guy Montag - touží po poznání; statečný, horlivý, netrpělivý
Mildred Montagová - uvězněna poměry a názory doby, nezajímá se o mezilidské vztahy
Clarissa McClellanová - mladá dívka, která ví, jak mysleli lidé v minulosti
(přemýšleli, stýkali se s ostatními, diskutovali, vyměňovali si názory, polemizovali nad životem a bytím)
velitel Beatty - oddaný svému povolání; pomatený příkazy a poměry své doby
profesor Faber - starý, vystrašený, studovaný; chce něco změnit, ale neví jak
MÍSTO A DOBA DĚJE:
Budoucnost. Člověk má pocit, že je román situován do USA, ale nikde to není řečeno.
ZNAKY:
- román
- obraz budoucnosti, velká technizace (př. lidé se baví s televizory)
- vývoj postavy – ze zaslepeného požárníka, služebníka státu, se svou vlastní zvědavostí dostane na místo nepřátele společnosti
- odcizení člověka k člověku v důsledku pokroku
- změna hodnot společnosti – kdo je dnes člověk společenský, v románu je asociál
OBSAH:
Guy je požárník a pálí domy, v nichž lidé čtou knihy. Clarissa mu poví, že v minulosti požárníci domy hasili. Nedává mu to smysl. Nechápe, jak se někdo nechá kvůli knihám upálit. Chce poznat, co v těch knihách je tak důležitého. Poprosí o pomoc svou ženu Mildred, ale ta je zaslepena televizními stěnami, svými povrchními kamarádkami a na manželovi jí vůbec nezáleží, proto jej udá. Mezitím Clarissa zmizí. Nejspíše je i se svou rodinou zatčena, ovšem to se s jistotou nedozvíme.
Guy je nucen vypálit svůj dům a při zatýkání zabije velitele Beattyho, který se mu snažil vysvětlit podstatu jejich profese (že pálení knih je užitečné a správné ve prospěch společnosti).
Poté hledá úkryt. Jako člověk jdoucí pěšky je ve městě velmi nápadný, musí se dopravit přes celé město až k profesorovi Faberovi, jeho spiklenci. Profesor mu dá špinavé oblečení, aby mohl zmást elektronického ohaře, jenž jej sleduje (stopování se živě promítá do televize).
Guy se vydává k řece, ta jej odnese až na venkov. V lese potkává vysokoškolské profesory, kteří se knihy učí nazpaměť a přidává se k nim.
Po nějaké době vypukne válka a na město se v noci snesou bomby. Zbude z něj jen prach. Vzdělanci se vydávají městu na pomoc- svými vědomostmi získanými z knih…