Christiane Vera Felscherinow
NĚCO O AUTOROVI:
Christiane Vera Felscherinow se narodila 20. května 1962. Je hlavní postavou autobiografické knihy My děti ze stanice ZOO (Wir Kinder vom Bahnhof ZOO), kterou na základě jejích výpovědí sepsali novináři Kai Hermann a Horst Rieck.Jako šestiletá se přestěhovala se svou rodinou do západního Berlína. Z jejího otce se stal násilník a alkoholik; kvůli němu se Christiane F. pokusila i o sebevraždu (chtěla vyskočit z okna bytu). Rodiče se rozvedli a ona pak žila se svou matkou a jejím novým přítelem.
Ve svých dvanácti letech začíná brát lehké drogy. Od hašiše se dostává už ve třinácti k heroinu. Na drogách je již závislá. Vydělává si na ně prostitucí na berlínské stanici ZOO (Bahnhof ZOO). Poté, co se o její závislosti dozví matka, pošle ji k příbuzným na vesnici nedaleko Hamburku. Po návratu se však opět vrací k drogám.
V roce 1978 vypovídala při jednom procesu jako svědkyně, zaujala reportéry, a tak vznikla kniha My děti ze stanice ZOO. Touto knihou chtěla upozornit na nebezpečí drogové závislosti.
Kai Hermann
- narozen roku 1938
- byl redaktorem periodik Die Zeit, Spiegel, Twen a Stern
- nyní žije jako volný publicista v Landsatzu v okrese Lüschow-Dannenberg
- byl vyznamenán cenou Theodora Wolfa a medailí Carla v. Ossietzkyho
Horst Rieck
- narozen roku 1941
- žije jako volný autor v Berlíně
- spolupracovník Sternu a deníku Die Zeit
- zabývá se problémy mládeže
ANALÝZA TEXTU:
- témata,o kterých se moc nemluví
- psáno formou výpovědí lidí
- důležitost rodiny při výchově dětí
- snaha odradit děti o drog
- píší podle skutečných událostí
- nic nevynechávají
- ukazují některá východiska
- nesnaží se o dobrý konec
DĚJ:
Hlavním hrdinou je dívka jménem Christiane, která se v šesti letech přestěhovala s rodiči a pětiletou sestrou z vesnice do velkoměsta Berlín. Otec byl nezaměstnaný, a tak matka musela uživit celou rodinu. Otec začal pít a často mlátil dcery v opilém stavu, když se vrátil z hospody. Matka neubránila ani dcery, ani sebe a podala žádost o rozvod. Zanedlouho proběhlo soudní řízení. Matka měla dcery u sebe v péči. Avšak po rozvodu si našla nového přítele Klause, u kterého bydleli. Christianina sestra se rozhodla, že chce bydlet u otce. Christiane byla úplně sama. Ve škole neměla kamarády a venku také ne. Ve škole se později seznámila s Kessi a společně s ní chodila do evangelického centra“Dům středu“. Tam ve dvanácti letech také prvně zkusila hašiš a ve třinácti letech na diskotéce v Soundu s heroinem. Samozřejmě se stala narkomankou, čili závislou na heroinu. Její přítel Detlef také závislý na heroinu se prodával na stanici Zoo, aby měli oba na dávku heroinu, která stála pro každého 40 marek. Avšak závislost se stupňovala na větší denní dávku heroinu, neboli háčka mezi závislými. Christiane viděla, že Detlef to sám po finanční stránce nezvládá, a tak se začala i proti jeho vůli prodávat. Poznala mnoho přátel, o kterých se nadále dozvěděla v tisku, jako o nejmladších obětích heroinu a nebo zavřených při razii na stanicích. Matka celé dva roky netušila nic, ale když ji nachytala v koupelně, bylo jí hned jasné, co se s její dcerou dělo a děje. Několikrát odvykala Christiane s Detlefem, ale i sama s pomocí matky. I z ústavů pro drogově závislé po několika dnech vždy utekla a nazpět se vrátila. Matka Christiane převezla na vesnici a to byl nový začátek.
ZAVĚREČNÝ TEXT AUTORA:
Detlef se po patnácti letech ve vězení nedotkl drog a žije spořádaně s novou přítelkyní. Christiane po těžkém životě a různých překážkách otěhotněla s o deset let mladším hochem, který ji nakonec opustil. Christiane se narodil roku 1996 zdravý a krásný Jan-Niklas Philip.
CHARAKTERISTIKA CHRISTIANE:
Zpočátku byla Christiane naivní, ale s postupem času zmoudřela. Nejprve se ve škole ani u ostatních neprosazovala, avšak později její samota a tichost ustoupila. Nechala se ovlivnit v její době moderním stylem svých vrstevníků, neboli mládeží, která chtěla mít svobodu, peníze, drogy a ostatní abstraktní, ale i konkrétní věci.Ochotná udělat cokoliv pro své přátele. K Christiane patřily také tyto vlastnosti: výmluvnost, lhaní, andělský úsměv.
NÁZOR A HODNOCENÍ KNIHY:
Knihu hodnotím bodem deset, nejen kvůli ponaučení a odvrácení od návykových látek pro každého mladého člověka, ale byla jsem potěšena formou, kterou byla kniha napsána. Když bych to porovnala mezi jinými knihami se stejnou tématikou, tak můžu říct, že tato je opravdu na vrcholu všech drogových knih. Plusem byly fotografie, dodatek od překladatelky a hlavně otevřenost, díky které tato kniha vyšla.
JAZYKOVÁ KOMPOZICE:
Příběh je napsán ich-formou, což znamená vyprávění v 1.osobě jednotného čísla. Samozřejmě se mi četli lépe slova nespisovná, jelikož to je řeč ulice, než jen spisovné výrazy. Přestože to byla řeč ulice, nebyly použity vulgarismy. Dle mého úsudku vyprávěla Christiane svůj příběh s podrobnostmi a přesností, jak se udál. Myslím si, že neměla určitý styl.
MYŠLENKA DÍLA:
je poukázat na problémy související s užíváním drog a téměř nulové vyléčení. Můj zájem o pokračování příběhu byl obrovský, protože strach Christiane z čehokoliv byl, jako v hororu. Neustálé napětí mezi hrdinkou a ostatními lidmi bylo upoutávající. Navazování nových kontaktů, léčení a celý koloběh´´feťáka´´ neztratil moji pozornost a zájem při četbě.
PONAUČENÍ A DOJEM Z KNIHY:
Christiane a autoři knihy chtěli na základě návyku k drogám poukázat, že život není ´´procházka růžovým sadem´´, ale neměli bychom řešit samotu, volný čas, trable či zklamání návykem na něco v tomto případě na omamné látky. Autorův smysl života má význam pro mě tím, že to není jen sen, ale pouhá a autentická fakta. Od knihy žánru reportážní román, který vznikl podle pravdivé události, jsem očekávala, že to co se bude dít, nebude ideální, ale naopak těžké. Teď jsem se opět přesvědčila, že mít něco či někoho za každou cenu, je hloupost a myslet si, že se na něco nepřijde je nesmysl ještě větší. Rodiče by měli na své děti dohlížet a nedávat přednost práci. Lepším čtenářem jsem se stala tím, že jsem se obohotila o již zmiňovaný žánr a slova používaná ´´feťáky´´. Největší sílou knihy je autentičnost, přesnost děje a ich-forma.
VEDLEJŠÍ POSTAVY:
Navazováním nových kontaktů s Christiane se měnily jednotlivé postavy. Některé postavy se přizpůsobily ostatním a jiné zůstaly sebou. Nikdy bych se na rozdíl od některých postav nepřizpůsobila, abych ustoupila. Nikdy bych se také nezachovala stejně jako Christiane při řešení potíží. Christiane mi připomíná moji sestru závislostí, utíkáním z ústavů, netradičními výdělky na dávky, lhaním a těhotenstvím. První Christianin kluk ji nechal kvůli heroinu ,což mi připomnělo mého bývalého přítele, který mě kvůli drogám opustil. Postavy myslí vždy na danou chvíli, nikdy nemyslí dopředu. Nejsou sobečtí, myslí na ostatní. Postavy se chovaly věrohodně svým vystupováním a chováním vůči druhým. Určitě bych chtěla přečíst knihu se stejnými postavami. Nejen kvůli ich-formě, ale i změně celého života postav. Nejradši mám Christiane, přestože fetovala, ale měla v sobě i dobré vlastnosti a pomohla druhým, když to nejvíce potřebovali.
PROSTŘEDÍ KNIHY:
Prostředí ´´feťáka´´ je vždycky nečisté. Děj se odehrál nejen na stanicích metra, ale i na ulicích, diskotékách a jiných prostranstvích, hlavně když je svoboda a volnost, což je typické. Christaine se podařilo popsat místa, kde pobývala když byla omámená a když byla čistá. Význam prostředí pro tento příběh hraje velikou roli, protože to jsou jakákoliv místa (veřejná i pochybná místa).