Napsal: Wladyslaw Szpilman
Nakladatelství: Akademie věd ČR

Wladyslaw Szpilman
W.S. nebyl spisovatel,ale polský klavírista a hudební skladatel. Tuto knihu napsal hned po válce,roku 1945,ale podařilo se mu ji vydat pouze s cenzurou. Až po více než 50 letech ji vydal jeho syn a kniha se stala jedním z nejdůležitějších dokumentů o událostech poslední války.

Tato kniha vypráví o hrůzných osudech jedné polské židovské rodiny v období 2.svět. války ,kdy němci obsadili Polsko.

V srpnu 1939 se v Polsku objevili první němci. Celá polská vláda utekla do zahraničí a nechala Poláky Němcům na pospas. Nejdříve se v objevila prohlášení ,která Polákům zaručovala práci,ochranu a veškerá práva. Později přišla 1. německá nařízení, která zakazovala obchodování s chlebem,žádná židovská rodina nesměla mít více než 2000 zlatých,židé museli nosit šátek s Davidovou hvězdou,muži žid. původu se museli uklánět každému něm. vojákovi a všichni židé byli vysídleni do 2 ghett. Malého a Velkého. Ghetta byla od zbytku Polska tzv. árijské části odděleny vysokou zdí. Wladyslaw Szpilman se svými rodiči a třemi sourozenci bydlel v Malém ghettu,kde žila i ostatní žid. Inteligence. Ve Velkém ghettu bydlela převážně chudina a žebráci. Malé ghetto bylo zanedlouho zrušeno a všichni byli vysídleni do Velkého. A odtud do Umschlagplatzu, kde na ně čekaly vagony,které je zanedlouho měli odvézt na smrt. Když se Wladyslaw se svou rodinou chystal nastoupit do vagónu ,uviděl ho jeho známý,žid.policista, který ho odtáhl od rodiny a pustil ho ven. Zachránil mu tím život,jedinému z celé rodiny. Se slzami v očích se šel podívat do ghetta jestli tam někdo nezůstal. Našel tam svého přítele ,který podplatil německého vojáka aby ho neodvedl. Pak společně nastoupili k práci v ghettu, kde byl jeho přítel zabyt. Szpilman byl pak přesunut na stavbu v árijské části s ostatními židy,kde potkal svého známého Majorka,se kterým plánoval útěk. Majorek mu pomohl se dostat na svobodu k jeho známým. Ti mu zařídili bydlení v árijské části Varšavy blízko ghetta. Ale v době Varšavského povstání a Szpilmanův byt byal zničen spolu s ostatními. Našel si nový úkryt na půdě neshořelého domu, kde našel i nějaké zbytky. Když se pokoušel otevřít konzervu s okurkami, uviděl německého kapitána,v tu chvíli si byl jist, že zemře. Kapitán se ho zeptal jestli je žid, a čím se živý. Když se dozvěděl, že je klavírista, požádal ho, jestli by mu nezahrál. Szpilman začal hrát Chopinovo Nocturno cissmol. Kapitán mu do úkrytu nosil jídlo. 12.prosince 1944 přišel naposledy ,dal mu jídlo,svůj kabát a řekl mu,že Rusko zanedlouho obsadí Polsko, a že Němci opouští Varšavu. Po osvobození Varšavy Szpilman zjistil,že kapitán, který ho zachránil, je držen v táboře pro něm.zajatce a žádá ho o pomoc. Když ho chtěl zachránit,už tam nebyl.
Po konci války Szpilman několikrát koncertoval s národní filharmonií a tím si splnil sen ještě někdy hrát na klavír.
Wladyslaw Szpilman zemřel ve Varšavě 6.7. 2000 ve věku 89 let.

Wladyslaw Szpilman (film)

Pianista (francouzsky Le Pianiste) je francouzsko-německo-polsko-nizozemský dramatický film, který v roce 2002 natočil režisérRoman Polanski. Film získal Zlatou palmu na Filmovém festivalu v Cannes, dále dvě ceny Americké filmové akademie Oscar, jednu z nich pak herec Adrien Brody za herecký výkon v hlavní roli. Film byl natočen na motivy stejnojmenné knihy Wladyslawa Szpilmana z roku 1946, která byla původně vydána pod názvem Smrt města (v češtině byla tato kniha vydána poprvé v roce 2003pod názvem Pianista ve vydavatelství Academia).

Děj 

Wladyslaw Szpilman (Adrien Brody) je v Polsku žijící Žid. Když přichází nacistická a hitlerovská armáda do Varšavy, každý na sobě pociťuje nové nastupující nenávist Židům. Postupně jsou zakazovány návštěvy obchodů, chození po chodnících až po přestěhování do Varšavského gheta. Když dochází k přesunu Židů z Varšavy do koncentračních táborů Wladyslaw utiká z Varšavského ghetta pryč a začíná se skrývat po rozbořeném a zpustlém městě, kde v úkrytu pasivně prožije i hrůzy Varšavského povstání. Takto přežívá celou druhou světovou válku a ke konci války jej dokonce náhodně objevuje kapitán Wermachtu Wilm Hosenfeld (Thomas Kretschmann), který ho však neprozradí, ale dokonce mu aktivně pomáhá přežít hlad a nouzi. Wladyslaw si celou válku ulehčuje představami o svém hraní na fiktivní piáno. Hru na skutečný klavír si rád poslechne i kapitán Hosenfeld.

Obsazení