Peníze, vývoj, formy a fuknce peněz.
Inflace, měření inflace, podstata a formy inflace (mírná, pádivá, hyperinflace), Příčiny a důsledky inflace.
Nezaměstnanost, typy nezaměstnanosti (frikční, struktální, cyklická, nedobrovolná).
Peníze:
Nelze přesně definovat, ale můžeme je charakterizovat např. jako:
Univerzální druh zboží, jehož prostřednictvím můžeme vyjádřit hodnotu ostatního zboží
Cokoliv co slouží jako všeobecně přijímaný prostředek směny.
Peníze musí splňovat tyto charakteristiky:
Snadná dělitelnost – rozměnit na menší částku
Snadná přenosnost – dostatečně malé a lehké
Trvanlivost – hodnota přibližně stejná i za rok, aby jim lidé věřili.
Rozeznatelnost – těžko napodobitelné
Formy peněz:
Hotovostní:
Bankovky a mince
Vydávat je může jen ČNB, rozhoduje například o:
množství vydaných peněz
nejnižší a nejvyšší nominální hodnotě
barvě, materiálu, hmotnosti, ochranných prvcích
Ochranné prvky:
Různost tiskové techniky
Vodoznak
Magnetický proužek
Skrytý obrazec viditelný proti světlu
Platnost bankovek je stanovena předpisem, po ukončení musí 5 let banka vyměňovat za zákonné peníze
Bezhotovostní:
= bankovní deposita na viděnou
Vytvářeny obchodními bankami, tento proces se nazývá Multiplikace bankovních deposit
Peníze si tedy majitel uloží u banky jako netermínovaný vklad. Může kdykoliv vybrat či použít k bezhotovostnímu placení
V součastné době v této formě většina peněz
Měnové agregáty:
Sleduje je ČNB, jsou to různé druhy peněz používaných v ekonomice
Peníze rozdělené do kategorií:
M1 – mince a bankovky
M2 – zahrnují M1 + např. krátkodobá termínovaná deposita (vklady)
Funkce peněz:
Prostředek směny
Lze použít na cokoliv
Měřítko hodnot
Umožňuje vyjádřit hodnotu čehokoliv
Uchovatel hodnot
Peníze, které dostaneme dnes, lze použít k nákupům za rok
Ale ztrácí význam v době vysoké inflace
Vývoj peněz – historie
Naturální směna:
Zboží za zboží
V jednoduchých ekonomikách, časem však obtížné získat osobu, která by byla ochotná přijmout práva nabízený produkt
Barter
Komoditní peníze:
Jako peníze sloužili různé komodity (sukno, oleje, dobytek, koření,..)
Postupně se přecházelo na drahé kovy (stříbro, zlato), snadno dělitelné, skladovatelné, hodnota se časem nesnižovala.
Nazývají se plnohodnotné peníze
Nevýhoda: množství zboží rostlo, ale množství stříbra, zlata ne. Tedy nestačilo na toto množství.
Symbolické peníze:
Kamínky, mušličky, šátečky
Nemělo to dlouhé trvání, lidé nebyli ochotni přistoupit
Papírové peníze:
Státovky:
Vydával panovník či vláda
Důvod: větší spotřeba peněz (války)
Měli podobu bankovek, nebyli kryté, jejich oběh nucený
Bankovky:
Byly vydávány bankami
Byly pokládány za spec.
Byly kryty zlatem nebo zbožím
Lidé tedy mohli prodat zpět bance za zlato
V oběhu však bylo mnoho bankovek, lidé se obávali důvěryhodnosti. Proto stát určil jednu banku, která byla oprávněna je vydávat.
a +b = neplnohodnotné peníze, mají menší hodnoty, než je na nich uvedeno. Svou funkci plní jen proto, že jim lidé věří.
Bankovní (dopositní, bezhotovostní) peníze:
Používají se v bezhotovostním styku. Tedy z účtu na účet.
INFLACE
- je projevem ekon. nerovnováhy, jejímž vnějším znakem je vzestup cen v ekonomice (růst cen v rámci celkové cenové
hladiny)
- opakem inflace je dezinflace = deflace = dochází k ní, když klesají ceny
- na poč. 20. let tohoto století byla u nás A. Rašínem prováděna tzv. deflační politika
DRUHY inflace:
1. mírná
– dochází k tempu růstu cen, cenová hladina roste max. o 10%
- peněžní systémy (toky) dobře fungují
- lidé nepřestávají důvěřovat penězům
- nevznikají vážnější ekonomické problémy
2. pádivá
- při této inflaci dochází k růstu produktivity práce, ale její tempo zaostává za tempem růstu cen
- peníze ztrácejí svoji hodnotu
- rozpadají se finanč. trhy (kapitálový + peněžní)
- lidé přestávají důvěřovat penězům
- tržní subjekty přeměňují peníze za zboží
- dochází k růstu cenové hladiny v rozmezí 10 – 100 %
3. hyperinflace
- u ní dochází k úplnému rozpadu peněžní soustavy
- peníze přestávají plnit funkci všeobecného ekvivalentu
- přechází se k naturální směně
- není zajištěn vzájemný soulad mezi tempem růstu cen a růstem výroby
- poměrné ceny i reálné mzdy výrazně kolísají
- v ekonomice dochází k vysoké nerovnováze
PŘÍČINY inflace:
Existují v ekonomice nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou a na tomto základě může dojít k růstu cenové hladiny = infl.
Podle hlediska tzv. prvotních zdrojů, které inflač. proces vyvolává, rozlišujeme:
A) poptávková inflace
- má prvotní zdroj na straně poptávky
- k popt. inflaci dochází zejména ze dvou příčin:
1. tzv. nadměrná (expanzivní) monetární (měnová) politika
2. nadměrná (expanzivní) fiskální politika (ve vztahu ke stát. rozpočtu)
B) nabídková, resp. nákladová inflace
- má prvotní zdroj na straně nabídky
- projevuje se v růstu cen
- zvýšení cen je nejčastěji vyvoláno:
1. růstem nominálních mezd (těch, co vyplácí zaměstnavatel)
2. růstem cen energie
3. růstem cen služeb a ostatních výr. faktorů
4. růstem míry zdanění
5. technologickými změnami
6. změnami v rámci měnového kurzu
DŮSLEDKY inflace:
V ČR se nyní inflace pohybuje kolem 5 %.
S existencí inflace jsou spojeny další nepříznivé dopadky na obyvat., čímž dochází k těmto důsledkům:
1. dochází k poklesu kupní síly peněz
2. dochází k poklesu reálných mezd
3. dochází k růstu sociálních nepokojů
4. dochází k znevýhodnění věřitelů
5. dochází k znevýhodnění dlužníků
6. dochází k deformaci poměrných cen
7. znehodnocení informací, které vytváří pro domácnosti nebo firmy, podnik. cenový systém
8. přerozdělování důchodů a bohatství ve společnosti
NEZAMĚSTNANOST
Tři typy nezaměstnanosti:
- frikční nezaměstnanost – vzniká z neustálého pohybu lidí mezi místy či pracovními příležitostmi. Hraje zde roli i nedostatečná informovanost o nabídce volných pozic.
- strukturální nezaměstnanost – nabídka není v souladu s poptávkou po práci. Prohlubuje se technickým pokrokem.
- cyklická nezaměstnanost – souvisí s cyklickým kolísáním výkonu ekonomiky. V období hospodářských poklesů tato složka narůstá.
- nezaměstnanost sezónních prací
Dobrovolná nezaměstnanost – upřednostňován volný čas, mohou mít nabídky pracovních míst, ale aktivně hledají jiné (za daných pracovních podmínek nechtějí pracovat). Označení stavu, kdy počet nezaměstnaných je nižší nebo roven počtu volných pracovních míst. Pokud by trh práce byl dokonale konkurenční, utváření rovnováhy by dospělo k řešení, kdy by byla nezaměstnanost v delším období pouze dobrovolná.
LE – počet zaměstnaných
L´ – ekonomicky aktivní obyvatelstvo.
úsečka LEL´ – rozsah dobrovolné nezaměstnanosti.
Nedobrovolná nezaměstnanost – díky nepružným mzdám – porušen čistící efekt trhu práce. Mzdy uvíznou na vyšší hladině, než odpovídá stavu rovnováhy trhu práce.