Fuks Ladislav
O AUTOROVI:
Ladislav Fuks žil ve 20. století, od roku 1923 do roku 1994. Byl homosexuální a podivín (v jeho bytě bylo možné nalézt kostry zvířat), byl fascinován smrtí a tématem pronásledováním Židů, ovlivněn a také uchvácen meziválečným obdobím. Fuks byl mistr jinotajů a slabých náznaků čehosi. Patřil mezi oficiální autory poválečné prózy. Jeho největším dílem je Pan Theodor Mundstock.
NÁMĚT:
Zachycení postupné přeměny měšťáka pana Kopfrkingla – s automatizovaným způsobem života ke stoupenci fašistické ideologie, k zrádci, udavači a vrahovi své ženy a syna (upozornění na blízkost zla, které je v lidech zakořeněno, stačí málo, aby se ZLO probudilo /alegorie/).
STYL, UMĚLECKÉ PROSTŘEDKY:
Originální, nápaditý styl, zvláštní náměty i psaná forma (er-forma) – do hlavního děje vstupují zcela neopodstatněné vedlejší postavy, alegorie, grotesknost, posouvání v čase a ději, chytrost a rafinovanost.
POSTAVY:
Karel Kopfrkingl – otec dvou dětí, milující manžel ovlivněný orientální filozofií, později ovlivněný fašismem a německým nacionalismem, vrah a blázen
Marie (Lakmé) – manželka, poloviční Židovka, tichá, nevýrazná, bojácná
Willi – Karlův kamarád, stoupenec SdP, manipulátor a intrikář
DĚJ:
Pan Kopfrkingl je normální muž, jako každý jiný té doby. Má krásnou ženu Lakmé, které říká nebeská, a dvě krásné děti, Zinu a Miliho. Jediné co je na něm neobvyklé, je jeho práce. Pracuje totiž v krematoriu jako spalovač mrtvol. Za tu dobu, co tam pracuje, si již zvykl na ten klid, ticho a na to, jak se má zacházet s mrtvými. V té době se už ale začíná připravovat válka. Karla navštíví přítel William Reinke, a vyjádří mu svoji náklonnost k politické straně SdP a k nacistické straně NSDAP. Wiliam přesvědčuje Karla Kopfrkingla, aby se k nim přidal taky, že je pravý Němec a je ho škoda. Pan Kopfrkingl chvíli váhá, ale pak se stane součástí strany. V jeho životě a životě jeho rodiny proběhne mnoho změn. Díky tomu, že se přidal na stranu „vůdce“ – jak všichni Němci říkali – ho jeho žena a děti vůbec nepoznávaly. Stal se pro ně jiným člověkem. Pan Kopfrkingl začal být čím dál víc manipulován Wilim. Stal se z něho nacistický, rasistický, násilnický udavač. Nakonec ho Wiliam zmanipuloval tak moc, že Karel Kopfrkingl oběsil svoji ženu (důvodem bylo to, že je Židovka); šel na německou kriminálku, kde to ohlásil tím způsobem, že jim pověděl, že to nejspíše udělala ze zoufalství, protože byla Židovka. Po nějakém čase Wili začal Karla přesvědčovat, že i jeho děti v sobě mají zčásti krev židovskou. A tak pan Kopfrkingl začne jednat. Vezme svého syna Miliho s sebou do krematoria, tam ho železnou tyčí umlátí a nacpe ho do rakve jednoho zesnulého. Policii oznámí, že se ztratil. To, co provedl s Milim, chce zopakovat i se svojí dcerou, ale ta mu uteče.
VLASTNÍ NÁZOR:
Na knize je možno pozorovat, jak působila fašistická ideologie na povahově slabší jedince, až udivující bylo, jak mohl otec dvou dětí zabít vlastní manželku, syna a pokusit se o to samé u své dcery, sice pod záminkou, že je uchrání, ale bylo to opravdu nutné?
KONTEXT:
Válečná literatura druhé světové války:
Robert Merle – Smrt je mým řemeslem
Židovská tématika:
Willliam Styron – Sophiina volba
Fuks bývá považován za jednoho z inspirátorů české postmoderny – postmoderna ve světě:
Umberto Eco – Jméno růže
Vladimír Nabokov – Lolita